Čas Vánoc aneb co jste dostali pod stromeček?
25. prosince 2013 v 19:20 | Tayra | Tayrinky kravinkyKomentáře
[1]:
No jo ale mi prostory máme a docela dost velký na naší zahradě. Ono když se chce tak to jde. No, ale přece jen neuškodí se rodičů za 1 rok zeptat na jejich názor ne? Já sama vím co kůň obnáší a tak, ale vím o hodně lidech co koně dostali. Tak proč ne a když už, tak alespoň o něm snít.
[2]: Pak je třeba položit si otázku, co na to sousedi kolem zahrady, jestli vám tam neroste něco, co by pro koňku mohlo být nebezpečné a na kolika místech vůbec něco pěstujete, protože to by všechno muselo pryč.
Jistě že když se chce, tak to jde. Ale je to tvůj sen, a kolik tvoji rodiče uspoří a jak s tím naloží je zase jejich věc. Nevím, z jakých jsi poměrů, ale zkus si spočítat, za jaké peníze tě rodiče krmí a šatí, kupují věci do školy a platí ohřev vody, aby ses mohla vykoupat. To je takové životní minimum, které by ti zůstalo, kdyby ses kvůli koníkovi uskrovnila a vzdala kapesného, oblečení pro parádu a spousty jiných drobností... Pořád je to dost.
Až budeš shánět práci, uvidíš, jak je těžké sehnat dobře placené místo a o kolik těžší je na peníze dohlédnout, aby se nerozkutálely. Snít smíš, ba musíš, a třeba ti tvůj sen jednou přinese titul významného chovatele nebo jezdce. Ale to už bude tvoje zásluha, podíváš se zpátky a poděkuješ za všechny překážky, které tě připravily na budoucnost :)
Já dostala to, co jsem si přála: na půl roku zaplacený dvakrát týdně trénink wushu.
Sněžilo tu, ale mrznout bude stejně.
Čéče, kůň je finančně ohromně náročný, kolikpak ti je, že odmítnutí takového přání komentuješ ,,...a ještě jsem schytala přednášku?"
Musíš si jednorázově odpočítat několik desítek tisíc za koňku, dalších hodně přes sto tisíc za pozemek a prostory/nebo každý měsíc deset tisíc za ustájení (cena při ustájení s péčí je podstatně vyšší) plus měsíčně i dvacet tisíc za krmení a provozní náklady! K tomu u lekce ježdění se dá hovořit o štěstí, když vyjde pod dvě stovky, a jak dlouho musíš trénovat pod dohledem, než smíš s čistým svědomím osedlat vlastního koně?
Nekoukej se na to tak krátkozrace, spíš už s tím přestaň rodiče prudit. Každý prostě nemůže dát takovou sumu na jedno prchavé přání svého sebemilovanějšího dítěte. Já to vyřešila tak, že když už jsem si odjezdila nějakých padesát hodin, chodila jsem se k jedné známé z kraje města starat o jejího koně. Za odměnu jsem se po dni dřiny ve stáji mohla na něm projet a pak ho vykartáčovat a zaplést mu hřívu. Po pár dnech mě začal zdravit zařehtáním, když jsem vešla do stáje, a po pár týdnech mě už vyhlížel z výběhu. Byl moje láska na všechny volný chvilky a já byla po delší době člvěk, který se mu věnuje a nekope ho při tom do slabin ve snaze mít nad ním kontrolu. Byl to první a poslední kůň, který slyšel a cítil každý pokyn, i ten, který jsem mu dala jen v duchu... Nejde o to koně vlastnit, ale koně milovat.